Oficiálně je to zakázáno, ale ve skutečnosti o tom panuje jen mrazivé ticho: Krutý rituál v Indii pod rouškou víry okrádá mladé dívky o život

Foto: Diganta Talukdar, CC BY 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/2.0), via Wikimedia Commons

Rituál, který měl být duchovním zasvěcením, se v praxi proměnil v celoživotní past. Příběh jedné ženy z jižní Indie ukazuje, jak systém devadasi – navzdory oficiálnímu zákazu – nadále ovlivňuje osudy tisíců dívek, zejména těch z nejnižších vrstev společnosti.

Vypadá to jako náboženský obřad. Chrám, božstvo, rodina shromážděná kolem a slib ochrany od vyšší moci. Pro dívku, která ještě dospívá, je to událost bez otázek – koneckonců, dospělí vědí, co dělají. Teprve později si uvědomí, že se v tento den její život nenávratně změnil.

Tak začíná příběh Chandriky z jižní Indie, jak jej v roce 2025 zdokumentovala BBC. Nejedná se však o výjimečný osud, ale o jeden z mnoha příkladů toho, jak se starodávná tradice v moderních podmínkách mění v tichý mechanismus systematického vykořisťování.

Rituál bez vysvětlení

Chandrika pochází z okresu Belgaum v indickém státě Karnataka. Patří ke komunitě dalitů, skupině na samém dně indického kastovního systému. Dalité, historicky označováni jako „nedotknutelní“, čítají přibližně 200 milionů lidí a stále čelí hluboce zakořeněné diskriminaci, chudobě a omezenému přístupu ke vzdělání a zaměstnání.

V patnácti letech ji rodina odvedla do chrámu, kde byla rituálně „provdána“ za božstvo jako devadasi – doslova „služebnice boha“. „V tu chvíli jsem nechápala význam obřadu,“ řekla Chandrika v rozhovoru pro BBC.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Květinové girlandy, pamlsky a šťastné ocásky: Jak Nepál proměnil lásku k pejskům v národní svátek

Po obřadu se její každodenní život navenek nezměnil. Několik let zůstala doma, aniž by jí bylo jasně vysvětleno, co zasvěcení znamená a jaké bude mít důsledky. Tato mlhavost je pro systém devadasi typická – dívky jsou zasvěceny, než stačí pochopit, co jim dospělí berou.

Slib práce, ze které není návratu

Zlom nastal, když bylo Chandrice devatenáct let. Příbuzný jí nabídl práci uklízečky ve městě Sangli v sousedním státě Maháráštra. Místo zaměstnání však skončila v nevěstinci. Bez vzdělání, bez znalosti jiného jazyka než kannadštiny a bez sociálních kontaktů se ocitla v prostředí, ze kterého bylo velmi obtížné uniknout.

„První měsíce byly velmi těžké. Onemocněla jsem, nemohla jsem jíst ani spát. Přemýšlela jsem o útěku, ale postupně jsem se s tím smířila,“ popsala. Přizpůsobení se práci v sexbyznysu nebylo výsledkem rozhodnutí, ale způsobem, jak přežít v systému, který neumožňuje návrat.

Když se tradice stává nástrojem moci

Systém devadasi v Indii má historii sahající více než tisíc let do minulosti. Původně se jednalo o ženy věnované chrámové službě – tanci, zpěvu a náboženským rituálům. Postupem času se však jeho význam změnil. V chudých oblastech jižní Indie se stal formou legalizované prostituce, úzce spjatou s kastovní hierarchií a ekonomickými těžkostmi.

Dnes se tento systém týká téměř výlučně dívek z nižších kast, zejména dalitů. Rodiče je pod tlakem chudoby zasvěcují bohu s příslibem finanční pomoci nebo v naději, že jim zajistí „božské požehnání“. Tato praxe je v Indii od poloviny 20. století oficiálně zakázána, ale přetrvává v oblastech jako Karnataka a Ándhrapradéš.

Jak poukazují odborné studie, jedná se o systém, který dlouhodobě legitimizuje vykořisťování sociálně nejzranitelnějších osob ve jménu tradice.

Ženy bez ochrany

Sexuální práce, do které se Chandrika postupně dostala, neznamenala stabilitu ani bezpečnost. „Někteří klienti mě fyzicky napadali, jiní mě uráželi. Bylo těžké se s tím vyrovnat,“ řekla v rozhovoru.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nelegální miliardový byznys Jižní Koreje, ve kterém panuje násilí, stigma a obchod i s těly mladšími než 18 let

Nyní, ve svých pozdních třicátých letech, pracuje s neziskovými organizacemi, pravidelně se testuje na HIV a zůstává v anonymitě, aby ochránila své děti. Stále však nese fyzické a psychické jizvy z těch let, které nebyly výsledkem její vlastní svobodné volby. „Zapojení do sexuální práce mě hluboce ovlivnilo. Moje tělo je slabé a jsem psychicky zlomená,“ přiznala.

Když se zúží i budoucnost

V systému založeném na fyzické „hodnotě“ znamená stárnutí další formu vyloučení. Chandrika si uvědomuje, že její možnosti se tenčí.

„Stárnu – brzy už nebudu moci pokračovat v práci jako prostitutka,“ řekla BBC. Jako alternativu zvažuje malý obchod s ovocem a zeleninou – skromný plán, který by nahradil život plný nejistoty.

Indické úřady v Karnatace mezitím zahajují průzkumy s cílem identifikovat ženy zapojené do systému devadasi. Aktivisté však varují, že bez řešení chudoby, kastovní diskriminace a místních náboženských praktik zůstanou zákazy pouze formální.

Příběh Chandriky tak přesahuje individuální svědectví. Je to obraz systému, v němž se tradice, sociální nerovnost a ekonomické těžkosti spojují a vytvářejí past, ze které je velmi obtížné uniknout – zejména pro ty, kteří se do ní narodili bez možnosti volby.

Zdroje: BBC, Journal of International Women’s Studies, The Standard Fireworks Rajaratnam College for Women, International Journal for Equity in Health

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.