Úzké schodiště šplhá do strmého svahu, po obou stranách visí rudé lampiony a z oken starých čajoven je vidět až na moře. Jakmile se setmí, podobá se horské městečko kulise z pohádky a turisté si ho fotí z každého schodu. Ještě před pár desetiletími přitom jeho uličky zely prázdnotou a málokdo by tipoval, že se sem jednou budou sjíždět miliony lidí. Za proměnou stojí zlato, jeden slavný film a legenda o druhém, kterou jeho autoři odmítají.
Ťiou-fen leží v horách nad severním pobřežím Tchaj-wanu, nedaleko hlavního města Tchaj-peje, a jeho stará ulice patří k nejnavštěvovanějším místům ostrova. Podle tchajwanských statistik, o kterých informoval server Storm Media, zamířilo do scénické oblasti Žuej-fang s ulicí Ťiou-fenu za prvních pět měsíců letošního roku přes 9,5 milionu návštěvníků. Mezi starými ulicemi na ostrově tak skončila druhá, hned za historickým městem Lu-kang.
Devět dílů, které daly vesnici jméno
O původu jména se vyprávějí dvě verze. Podle tchajwanského turistického úřadu Taiwan Tourism Administration se tu dřív vyráběl kafrový olej v devadesáti pecích a každých deset pecí tvořilo jeden díl, čínsky fen. Devět dílů pak dalo vesnici jméno, které se dá přeložit jako „devět dílů“.
Druhá verze je lidovější. Magazín National Geographic připomíná vyprávění, podle kterého na odlehlém kopci za dynastie Čching žilo jen devět rodin. Když posílaly pro zásoby do města, vždy žádaly o devět dílů, a tak se jim začalo říkat podle počtu.
Zlatá horečka a světla Malé Šanghaje
Klidný život vesnice skončil kolem roku 1890, kdy dělníci nedaleko narazili na zlatou žílu. Do hor se podle turistického úřadu nahrnuly tři až čtyři tisíce zlatokopů a z malé osady se během několika let stalo rušné město. Připomeňme, že ostrov tehdy patřil Japonsku a těžbu vedly japonské firmy.
Ve 30. letech 20. století se Ťiou-fenu přezdívalo zlaté hlavní město Asie, Malá Šanghaj nebo Malý Hongkong, protože jeho světla zářila v noci daleko na moře. Zlatá éra ale netrvala věčně. Po druhé světové válce těžba prudce slábla a po 60. letech skončila úplně. Podle magazínu Taiwan Panorama, jehož text převzal server Taiwan News, stála na konci 70. let řada domů v hlavní ulici prázdná.
Film, který městečko probudil
Nový život vdechl Ťiou-fenu režisér Hou Siao-sien. V roce 1989 tu natočil drama Město smutku, které otevírá bolestnou kapitolu tchajwanských dějin, krvavé potlačení protestů v roce 1947. Snímek jako první tchajwanský film získal Zlatého lva na festivalu v Benátkách a jeho úspěch přivedl do hor první zvědavé návštěvníky.
V 90. letech pak umělec Chung Č'-šeng otevřel v jednom ze starých domů čajovnu a další brzy následovaly. Taiwan News tomuto období říká druhý zlatý věk městečka. Místo zlata se začalo vydělávat na čaji, výhledech a nostalgii.
Cesta do fantazie, která sem nikdy nevedla
Skutečný příval turistů ale přišel s jiným filmem. Po úspěchu animované Cesty do fantazie od Hayaa Miyazakiho se mezi fanoušky rozšířilo, že kouzelné lázně z filmu mají předobraz právě v Ťiou-fenu. Nejčastěji se mluví o čajovně A-mei, zhruba stoleté budově s balkony ověšenými lampiony, která podle National Geographic filmovým lázním opravdu připomíná.
Studio Ghibli ale souvislost odmítá. Producent studia Toshio Suzuki v září 2023 tchajwanským novinářům řekl, že on ani Miyazaki v Ťiou-fenu nikdy nebyli, a fanouškům z Tchaj-wanu se omluvil, jak informovala televize TVBS. Spojitost podle National Geographic popírá i sám Miyazaki.
Na návštěvnosti to nic nezměnilo. Turisté dál stoupají po schodech ulice Šu-čchi a fotí se pod lampiony čajovny A-mei, jako by stáli ve filmu.
Taro kuličky, rybí koule a výhled na moře
Hlavní tepnou městečka je úzká ulice Ťi-šan, kterou křižuje strmé schodiště Šu-čchi. Po obou stranách se tísní stánky, obchůdky a čajovny s výhledem na hory a pobřeží. Podle turistického portálu radnice Nové Tchaj-peje New Taipei City Travel patří k místním specialitám kuličky z tara, masové knedlíky ba-wan, rybí koule a koláčky z pelyňku.
Největší kouzlo má městečko po setmění, kdy se rozsvítí lampiony. Radnice na to sází i v létě, kdy v uličkách pořádá festival červených lampionů.
Jak se do Ťiou-fenu dostat a kdy se vyhnout davům
Z Tchaj-peje jezdí do Ťiou-fenu autobusy, další možností je vlak do stanice Žuej-fang, od které je městečko podle turistického úřadu vzdálené necelé čtyři kilometry. Pro turisty je důležité vědět, že taxi mezi Žuej-fangem a Ťiou-fenem má podle televize TVBS pevnou cenu 220 tchajwanských dolarů, tedy zhruba 150 korun, a za předražení hrozí řidičům vysoké pokuty.
O víkendech a svátcích se úzké uličky zaplní k prasknutí. Během letošního čínského Nového roku proto úřady podle deníku United Daily News žádaly návštěvníky, aby nahoru nejezdili autem a využili autobusy. Policie zároveň varovala před kapsáři ve frontách a na místech, kde se lidé zastavují kvůli fotkám.
Zlato už se v okolních horách netěží. Ťiou-fen ale našel nové bohatství v lampionech, čajovnách a příbězích, které o něm kolují po celém světě, i v těch, které nikdy nebyly pravdivé.
Zdroje: Taiwan Tourism Administration, National Geographic, Taiwan News, TVBS, New Taipei City Travel, Storm Media, United Daily News