Nadaný jihokorejský violoncellista Boseong Cho spolu s ukrajinskou pianistkou Angelinou Kydorou přinesli do Brna dokonalou symfonii. V jejich osobitém a intimním podání zazněly kromě klasické hudby i filmové trháky jako Star Wars, La La Land či Game of Thrones.
Koncert fenomenálního korejského violoncellisty a talentované ukrajinské klavíristky jsme si nemohly nechat ujít. Natěšené a náležitě vyšnořené jsme tedy v sobotu 28. října vyrazily do brněnského Besedního domu. Ve vestibulu jsme narazily na pár známých tváří a poté jsme se usadily v krásném prostoru balkonové lóže.
Naši pozornost upoutalo jeviště plné svíček, které v sále vytvořily úchvatnou atmosféru a nádhernou vizuální podívanou. Na jeviště pak přišli oba vystupující a začal krásný koncert. Nejprve byl na programu Sergej Rachmaninov a jeho sonáty. Poté následovala krátká přestávka a po ní už přišla na řadu známá filmová hudba. Set byl odstartován svižnými Avengers a Star Wars. Pak následovala klasika devadesátek v podobě romantického Noting Hillu a nechyběl ani muzikál La La Land. Pro mě osobně byl vrcholem koncertu můj milovaný Kmotr (Godfather), neboť se mi při jeho titulní skladbě Love Theme from the Godfather od Nina Roty zatřpytila slza v oku. Nádhera!
Na širší obecenstvo pak jistě zapůsobily známé trháky, mezi které patřily titulní skladby k seriálům Game of Thrones, Wednesday či filmu Piráti z Karibiku. Skladby, které často známe v podání celého orchestru, působily pouze v podání violoncella a piana neskutečně intimně, ale o to silněji. Boseong Cho hrál skutečně jako o život, ale i Angelina Kydora byla skvělá a měla příležitost zazářit u nejednoho klavírního sóla. Především však byli oba hudebníci perfektně sladěni. Prostě dokonalá synchronizace bez jediného pohledu i beze slov!
Šlo o skvělý zážitek, po kterém následovaly několikaminutové a zasloužené ovace vestoje. Cestou ze sálu po koncertu se nám podařilo narazit na hlavní hvězdu Boseong Cha, který nenuceně korzoval mezi návštěvníky, usmíval se a ochotně se s nimi fotil! Ihned jsem pobídla Sanny, ať udělá to samé, co ostatní, a vyfotila je spolu. Violoncellista Cho působil moc mile a skromně. Momentálně působí ve Slovenské filharmonii v Bratislavě, kde žije on i Angelina.
Boseong Cho má za sebou také působení v německém Lubecku a koncerty na mnoha světových pódiích. Věřím, že i díky relativní blízkosti jeho současného bydliště bude ještě příležitost si ho osobně poslechnout, protože to byl skutečně nezapomenutelný zážitek. Koncert jsme si moc užily a těšíme se na další!
Talentovaný Boseong Cho exkluzivně pro Asianstyle poskytl také rozhovor, který si můžete přečíst níže.
Jak jste se dostali ke hře na violoncello? Co vás na tomhle nástroji nejvíc fascinuje?
Mojí mámě se violoncello líbilo, tak jsem na něj začal hrát nejprve čistě pro zábavu, když mi bylo 7 let. Velmi mě zaujalo, když jsem se s ním poprvé setkal. Violoncello má obrovský rozsah a je to také rozsah nejvíce podobný lidskému hlasu. Proto je tón violoncella příjemný a zároveň mi umožňuje cítit větší radost a dojetí.
Jaké byly vaše začátky v hudbě a kdo vás během vaší hudební cesty nejvíce inspiroval?
Než jsem vyrůstal jako hudebník, vždy byli kolem mě lidé, kteří mě inspirovali poslechem hudby mnoha světových hudebníků. Učil jsem se od nich a hrál s nimi. Pokud nerespektuji hudbu jiných umělců a mé srdce a uši zůstanou zavřené, bude těžké se jimi inspirovat, proto se vždy snažím mít otevřenou mysl, pokud jde o hudbu. Od mládí a před příchodem do Evropy jsem žil v Soulu, takže jsem byl vždy zvyklý na soutěže a konkurenci, ale na druhé straně jsem se cítil psychicky unavený.
Co vás přivedlo na Slovensko a jak se vám v naší zemi žije?
Samozřejmě, vítězství v konkurzu do Slovenské filharmonie byl velký důvod, proč jsem sem přišel, ale jelikož jsem už vyhrál konkurzy do národních orchestrů ve více než třech jiných zemích současně, potřeboval jsem se rozhodnout, kde se usadím a kdy. Nejprve jsem přijel do Bratislavy. Psychickou stabilitu mi tehdy dodalo počasí, atmosféra, lidé atp.
Jak vnímáte slovenské a české publikum v porovnání s jihokorejským?
Nemyslím si, že korejské publikum je velmi odlišné od slovenského a českého. Všichni jsou vášniví, umí si užívat hudbu, dodržují koncertní etiketu lépe než kdokoli jiný a respektují umělce na pódiu. Když vystoupím na koncertě před slovenským a českým publikem, mám pocit, že moje myšlení je jiné. Cítím se jimi milován, je to o něco vřelejší a také samotné pódium je respektující.
Spolupracovali jste už s různými světovými a uznávanými hudebníky. Jaký je váš největší hudební sen? Mým snem je stát se umělcem, který dokáže vštípit pozitivní odvahu těm, kteří sní, poskytnout relax těm, kteří jsou unavení z hnaní se za svými sny, a těm, kteří jsou frustrovaní, chci dodat sílu opět snít.
Jaké jsou vaše plány do budoucna? Máte nějaké konkrétní projekty nebo koncerty, na něž se mohou těšit příznivci vážné hudby?
Ze spolupráce se světovými umělci jsem získal mnoho zkušeností a stále rostu. I když je vážná hudba mým základem, plánuji světové turné s koncerty, které se žánrově neomezují a tento plán jsem již začal realizovat.
Zdroj: Autorský text
Rozhovor: Boseong Cho / The Road of Clasics
