Ve spolupráci s vydavatelstvím CREW vám nyní přinášíme recenzi na první svazek nejčtenější mangy roku 2023, která nese název Blue Lock.
Tři sta mladých japonských fotbalových útočníků je zavřeno kdesi v horách v zařízení daleko od svých domovů. Jsou jim zabaveny veškeré osobní věci, na sobě mají přidělené uniformy s čísly a jde jim právě o všechno. Ať už z programu zvaného Blue Lock vypadnou nebo ho vyhrají, v obou případech se jim navždy změní život.
Tento kuriózní koncept vznikl s cílem vyhrát mistrovství světa, což se Japonsku dosud nikdy nepodařilo. Všichni střelci bojují o to, kdo bude tím největším egoistickým útočníkem. Ač to může znít úsměvně, v kontextu této mangy brzy pochopíte, jaký to nese význam.
Už nějakou dobu jsem doufala, že se také dočkáme překladu této mangy, a s velkým úsměvem na rtech jsem četla, že díky vydavatelství CREW si mangu můžeme koupit v našich knihkupectvích. Rovněž se nemohu dočkat dalších dílů a toho, až budu moci číst U-20 arc a zařadit si ho do knihovny. Ale to tedy hodně předbíhám. Právě v Japonsku vyšel 29. svazek a také vyšlo filmové anime zpracování spin off mangy Blue Lock: Episode Nagi. Takže je na co se těšit. Blue Lock je stále žhavé téma a ještě o něm hodně uslyšíme.
Pravdou je, že jsem nejprve viděla stejně nazvané anime z roku 2023, které je vytvořené podle této předlohy. Blue Lock, jeho příběh a postavy mi už loni silně přirostly k srdci a já se začala zajímat o to, co se v příběhu děje dál. V češtině jsem mangu ale ještě nečetla, ani jsem ji nikdy nedržela v ruce. Byla jsem nadšená a zvědavá, jaký z ní budu mít pocit, až ji budu číst v rodném jazyce. Po přečtení prvního svazku musím upřímně říci, že manga přináší velmi autentický dojem a v nakladatelství CREW odvedli skvělou práci.
O čem je tedy Blue Lock a proč si mangu přečíst?
Zcela jednoduše řečeno, Blue Lock je program s cílem, že japonská reprezentace vyhraje mistrovství světa ve fotbale. To je ale opravdu velmi jednoduše řečeno. Blue Lock je pro mě osobně mnohem více, než jen sportovní manga o fotbale.
Miluji dystopické náměty a pokud tedy nejste osobně fanoušky fotbalu, ale baví vás třeba Hunger games nebo Squid game (Hra na oliheň), Blue Lock vás jistě může také velmi zaujmout.
Byla jsem ale opravdu překvapená, že já, někdo, koho fotbal vskutku vůbec nikdy nezajímal, se dokázala pro dané téma tak nadchnout a nechala se jím úplně pohltit. Dokonce jsem neměla zájem ani o jiná sportovní anime. Poté, co jsem se přistihla, jak si ve volném čase googlím fotbalovou terminologii a sleduji videa různých triků a manevrů, o kterých jsem si myslela, že jsou pouhou fantazií mangaky, jsem tento osud plně přijala. Miluji Blue Lock a zajímá mě v něm i ten fotbal.
Nechci se tu ale příliš rozvášňovat na téma, co vše pro mě Blue Lock opravdu znamená. Jelikož se ale jedná o první svazek, chtěla jsem vás nalákat, abyste po této manze také sáhli a ochutnali svět Blue Locku.
Hned na úvod bych ráda vyzdvihla brilantní práci Júsuke Nomury a kresbu této mangy. Styl, jakým je manga provedena, shledávám jako extrémně uspokojivou vizuální pastvu pro oči. Miluji design postav a styl, jakým jsou charakteristicky odlišně zpodobněny. Postavám se mění exprese způsobem, že si člověk není jistý, jestli se jedná o fotbal, nebo nějaké bojové přemáhání démonů. A ono vlastně, proč ne… koncept je intenzivní, příběh je intenzivní, akce je intenzivní a padají zde výrazy jako “hra o přežití”, tak se není čemu divit. Právě kresba vše podtrhuje a vytváří úžasnou, napínavou a poutavou atmosféru. Exprese postav se dokáže absolutně změnit skoro k nepoznání do míry, kdy vypadají jako nějací hroziví titáni. A dost možná v tom neshledávám podobnost náhodou, protože Júsuke Nomura začal svou kariéru jakožto asistent Hadžime Isajamy, manga umělce, jehož první sérií je právě samotný Útok titánů, jedna z nejprodávanějších manga sérií všech dob.
Myslím, že se to sem úžasně hodí. Doplňuje a zdůrazňuje to intenzitu akce. Současně mi přijde, že to má znázorňovat a mapovat proměny lidské povahy. Všechny postavy tu přece musí projít změnou, aby mohly v programu pokračovat, uspět a stát se tím správným egoistou.
V prvním svazku se setkáváme s několika postavami a protagonistou Joičim Isagim, studentem 2. ročníku střední školy a fotbalovým útočníkem, kterému z důvodu týmového mindsetu právě utekla šance na účast na národním finále středoškolského mistrovství.
A právě tento týmový mindset, je udájně to, co má za příčinu skutečnost, že japonská reprezentace na mistrovství světa ve fotbale nikdy neuspěla. Ač je ohled na druhé v japonské kultuře charakteristickou hodnotou a japonský fotbal vynikal právě týmovou prací, je potřeba úplně jiný a nový přístup.
Pryč s “přihrávkovým” fotbalem a solidaritou.
Zde přichází na scénu strategický vizionář Džinpači Ego, klíčový trenér, který má za úkol rozbít současnou podobu japonského fotbalu a dovést japonskou reprezentaci k vítězství na mistrovství světa. K tomu je údajně potřeba zrození převratného střelce a ne jen tak ledajakého – toho nejlepšího na světě. Cílem je si toho dokonalého hráče doslova vypěstovat. Proto je pečlivě vybráno tři sta vynikajících střelců mladších osmnácti let, kteří mají projít survivalovým programem a podstoupit trénink speciálně navržený trenérem Egem v zařízení exkluzivně vytvořeném za tímto účelem zvaným Blue Lock. Aby střelci v tomto programu zvítězili, je zapotřebí právě ego a podle Ega ten, kdo nemá největší ego na světě, se ani nemůže nejlepším střelcem stát.
Nikdo neví, co účastníky přesně čeká, je jim však přislíbeno, že ten, který vyhraje, se zaručeně stane světovou střeleckou jedničkou. Je jim také oznámeno, že se domů již nevrátí, odteď budou spolu bydlet a jejich stávající fotbalová kariéra je u konce. Po vstupu do programu už není cesty zpět. Po příjezdu jsou jim zabaveny mobily, peněženky i všechny osobní věci a jsou jim rozdány uniformy. Později se také dozvídají, že čísla na uniformách určují jejich pořadí, které se denně bude měnit v závislosti na výsledcích tréninků a utkání. A tím to vše teprve začíná. Nikdo z nich stále netuší, co je vlastně čeká, ale odteď jim jde o všechno. A aby měli pořádnou motivaci dostat ze sebe maximum, se až poté, co do programu vstoupí, s určitostí dozví, že ten, kdo v Blue Locku neuspěje a vrátí se domů, má až do konce života zapovězenou účast v národní reprezentaci. To znamená, že nikoho nemůže hřát jistota, že se prostě jednoduše opět vrátí do svého života k cílům a týmu, na kterém mu záleželo. Pokud hráči měli ambice a díky svému talentu dobře našlápnuto, jako že mnozí měli obojí, vše by se tím pro ně pochopitelně nevratně změnilo. A to je jedna z věcí, které shledávám velmi zajímavé – každý hráč má pro účast v Blue Locku jinou motivaci.
V tomto svazku se napřiklad setkáváme s Gurimu Igarašim, jehož rodiče mají chrám. Pokud Igaraši dokáže svým rodičům, že ve světě fotbalu uspěje, nebude muset jakožto nejstarší syn chrám zdědit, a vyhne se tak svými rodiči již dopředu naplánovanému životu coby mnich. Pochopitelně se tedy můžete těšit na bohaté zastoupení postav, kdy teoreticky každá postava by mohla být tou ústřední.
Dalším prvkem, který se mi rovněž líbí, je to, že jsou zde zmíněny reálné hráčské osobnosti a příběh je z části založen na skutečných událostech. Zároveň je do příběhu zasezena fiktivní postava světové jedničky a hvězdného útočníka jménem Noel Noa. Také se setkáváme s Anri Teieri, členkou japonského fotbalového svazu, jejíž jméno je tzv. “easter eggem” a velmi připomíná Thierryho Henryho, slavného francouzského bývalého útočníka.
Úvodní hra na babu a Egova zkouška egoismu podle mého názoru udává směr celému programu. Představte si to – stále vůbec nevíte, co se bude dít a s dalšími deseti mladíky jste najednou odvedeni do malé prázdné místnosti bez oken, kde k vám z ničeho nic z obrazovky na stěně promlouvá Džinpači Ego, že budete hrát hru na babu dlouhou sto třicet šest vteřin, která rozhodne o vaší doživotní kariéře. Jeden z vás zde svou cestu končí. Dveře jsou zamčené, pravidla zvláštně strohá. Použít ruce je zakázáno. To je dodatek. Poznáváme blíže postavu Meguru Bačiru a mně osobně se tak zcela rozpadla realita toho, co to znamená, že použít ruce je proti pravidlům. V té chvíli jsem pochopila, že se v této manze opravdu nejedná jen o nějaké kopání do míče a sbírání bodů. Následně zde dochází k příběhově neočekávanému obratu, který mě již plně přesvědčil o nepředvídatelnosti celého děje. Jak může hra na babu rozhodnout o vašem osudu?
Může. Nic se zde neděje náhodně. Místnost, ve které se nacházíme, je stejné velikosti jako pokutové území, v němž na fotbalovém hřišti vzniká sedmdesát pět procent všech gólů. Musíte být pozorní, atletičtí, rychlí a také musíte umět efektivně přemýšlet. A když už máte před sebou tu možnost, zvolíte si být čestní, hrát na jistotu nebo uděláte vše, co je potřeba k tomu, abyste se dostali dále, ať to znamená cokoli?
Ať už jste či nejste fotbalovým fanouškem, zkuste si přečíst Blue Lock, a vydejte se společně s Isagim na cestu plnou sebepoznání, sebepřekonání a nalezení toho pravého potenciálu.
