Bangladéš je země, ve které žije více než 170 milionů obyvatel, přičemž přibližně pětina z nich neumí číst ani psát. Věděli jste však, že v této zemi, kterou mnohé módní řetězce využívají jako zdroj levné pracovní síly, nemá k pitné vodě přístup téměř 70 milionů lidí?
Bangladéš se již dříve potýkala s problémem znečištěné vody, kterou pila většina obyvatelstva. Lidé ji využívali nejen k pití, ale také k zavlažování, zemědělství a běžnému životu. Povrchová voda v Bangladéši je však kontaminována bakteriemi, které způsobují například choleru nebo úplavici. Velkým problémem byla také vysoká úmrtnost novorozenců. V roce 1971 patřila k nejvyšším na světě.
V sedmdesátých letech 20. století se proto vláda Bangladéše rozhodla ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), neziskovými organizacemi a za podpory humanitární pomoci UNICEF instalovat vrtné studny, které měly lidem zajistit přístup k čisté podzemní vodě. Projekt byl úspěšný. Na území Bangladéšské lidové republiky bylo vyvrtáno přibližně 10 milionů studní. Již v roce 1997 využívalo spodní vodu z těchto zdrojů více než 80 % obyvatelstva. Úmrtnost kojenců i dětí také výrazně klesla. Bohužel už v devadesátých letech se ukázalo, že vláda ani organizace WHO nepočítaly s jedním zásadním problémem – s přítomností arzenu.
Snaha o pomoc s devastujícími následky
Tyto studny, instalované na počátku sedmdesátých let, se skládaly z jednotlivých trubic zapuštěných do hloubky maximálně 200 metrů. V té době se běžně neprováděly testy na koncentraci arzenu ve vodě, a proto nikoho nenapadlo, že by jej voda z nově vyvrtaných studní mohla obsahovat, natož v tak nebezpečném množství. Po dvaceti letech však začalo být zřejmé, že s vodou není něco v pořádku.
Podle testů, které se začaly na konci devadesátých let provádět, bylo zjištěno, že obrovské množství studní obsahuje koncentraci arzenu převyšující bezpečný limit stanovený organizací WHO, tedy 10 mikrogramů na litr (μg/L). Výjimkou nebyly ani studny s koncentrací arzenu přesahující 200 μg/L.
Odhady předpokládají, že mezi lety 1990 a 2000 přibližně 58 milionů lidí opakovaně konzumovalo pitnou vodu kontaminovanou arzenem a zhruba 90 % obyvatelstva přišlo během života s vodou obsahující arzen do kontaktu.
Ani po roce 2000 se situace v Bangladéši výrazně nezlepšila. Drtivá většina obyvatel je stále závislá na podzemní pitné vodě získávané z těchto studní, přičemž podle dostupných studií přibližně 40 % z nich uchovává vodu, která překračuje bezpečnou hladinu arzenu.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) konzumovalo ještě v roce 2011 více než 19 milionů obyvatel vodu s koncentrací arzenu přes 50 μg/L a 5 milionů lidí vodu s koncentrací přes 200 μg/L, což je pětkrát, respektive dvacetkrát více, než činí stanovený bezpečný limit. Odhaduje se, že v důsledku pravidelné konzumace vody kontaminované arzenem v Bangladéši dodnes umírá až 43 000 lidí ročně.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Čína postaví největší vodní elektrárnu na světě. Tento projekt s sebou nese několik hrozeb
Tichý zabiják
Otrušík, jak se arzenu také přezdívá, je bezbarvá, avšak silně toxická látka, kterou bez cílených testů běžný člověk nedokáže odhalit. Navenek se otrava arzenem projevuje kožními problémy, mezi něž patří například „nemoc černých nohou“. To jsou však pouze viditelné projevy. Při pravidelné konzumaci má otrušík karcinogenní účinky, které se mohou projevit až po několika letech. Jako kumulativní jed zvyšuje arzen riziko rakoviny kůže, plic či jater a může přispívat také ke vzniku cukrovky. To vše z něj činí tichého zabijáka.
Klimatické změny, které mohou vše zhoršit
Bohužel i globální oteplování zhoršuje situaci v Bangladéši. S klimatickou změnou dochází k silnějším a častějším záplavám. Podle dat z roku 2023 je každoročně přibližně 20% pevniny Bangladéše zatopeno. Důsledkem toho proniká slaná voda do půdy, zvyšuje se salinita podzemní vody a na zatopených místech se kyslík nedostává do spodních vrstev. Tyto jevy postupně urychlují uvolňování arzenu z okolních sedimentů do podzemní vody, kterou obyvatelé následně konzumují.
Snaha o změnu
Od devadesátých let se vláda i neziskové organizace snaží nahradit původní studny bezpečnějšími, hlouběji vyvrtanými studnami, které zasahují do vrstev s nižší koncentrací arzenu. Zástupce UNICEF pro CNN uvedl, že organizace už 30 let spolupracuje s tamní vládou. Společně se snaží testovat rizikové studny, stavět nové a vytvářet programy, které informují obyvatelstvo o problému. Dalším řešením jsou například filtry, které vodu čistí, avšak je třeba je pravidelně měnit, protože se na nich mohou přemnožovat bakterie. I přes tyto snahy se dostupnost čisté vody v zemi nezvyšuje. Naopak, v posledních letech dochází ke stagnaci nebo dokonce mírnému poklesu.
Zdroje: TheBorgenProject, Euronews, CNN, Mongabay, JMP, WHO, WHO (2), World Bank Group, World Bank Group (2), Hygiene and Environmental Health Advances
