Recenze: I Don′t Want to Get Hurt, So I′ll Max Out My Defense je další neotřelý avšak povedený isekai

Petr Stoško  | 349 zhlédnutí
Manga / Anime
Foto: Tokyo MX

Jedním ze zimních anime hitů loňského roku bylo Bofuri I Don’t Want to Get Hurt, So I’ll Max Out My Defense. Pojďme se podívat, jak si vedl další titul ze světa MMORG her.

Hlavní hrdinkou je Honjou Kaede, která na popud své kamarádky Shiramine Risy hodlá vyzkoušet novou MMORPG hru ve virtuální realitě. Kaede takovou hru nikdy nehrála a je vůči hře zprvu velmi skeptická, ale nakonec se rozhodne ji vyzkoušet. Kaede se rozhodne hrát za štítonošku, protože nechce, aby ji kdokoliv zranil a všechny své začátečnické dovednostní body dává do zlepšení obrany. Kaede doufá, že když bude investovat do obraných atributů, nebude jí nikdo moct ublížit a rozhodne se tuto taktiku neustále uplatňovat, a tak začíná cestu obranné specialistky, která je ve světě MMORPG velmi ojedinělá a její velmi specifický a vynalézavý pohled na svět videoher jí od ostatních hráčů výrazně odlišuje a dává ji značnou výhodu.

Animaci obstaralo mladé a stále perspektivní studio Silver Link, které s podobným akčním žánrem má už zkušenosti a je vidět, že i v sekvencích plných výbuchů, animace nedře a plynule navazuje na další snímek. Pro fanoušky kresby postav a prostředí mám dobrou zprávu, protože je udělaná vážně pěkně a barevně. Ruku v ruce s měnícími biomy, kterých ale po hříchu za těch dvanáct dílů moc neuvidíme, škoda, tak snad ve druhé sérii v roce 2022 dostaneme pestřejší prostředí.

Důležitou složku anime bývá samozřejmě příběh, který se zaměřuje na hlavní duo kamarádek ze skutečného světa, které spolu hrají hru a prohlubují své přátelství. Do toho se nabalují další postavy, u kterých bohužel jen sledujeme jejich vzájemný vztah k hlavním hrdinkám, skoro jako by ony neměly žádný příběh a hrály tu hru jen proto, aby sloužily hlavní hrdince jako vojenská podpora, a to mě ve výsledku dost mrzelo.

Poslední poznámkou je asi to, že s výjimkou jedné postavy, sledujeme výhradně jen ženské charaktery, takže i do Japonska přišla vlna silných ženských charakterů a to doslova. Každopádně je to neskutečně kontrastní a někoho to nemusí bavit. Mně to sice nevadilo, ale všiml jsem si toho. Je na čase smířit se s tím, že dívky nás chlapy už tak moc nepotřebují a vystačí si samy.

Je také na čase odpovědět si na již zmíněnou otázku, zdali je tento seriál další z řady průměrných titulů ze světa MMORPG, nebo přináší do žánru i něco nového a zajímavého. Já říkám, že tento titul jen nevaří z vody a je dostatečně originální a zábavný, aby možná vytvořil novou silnou značku, jež by si fanoušci za ta léta zasloužili. S radostí vítám i pokračování naplánované na rok 2022 a věřím, že druhá série bude zábavná a akcí nabitá jako ta první.

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.