Zatímco svět hledá drahé kosmetické přípravky a diety, které výrazně zpomalí stárnutí, Japonci už staletí znají hluboká a jednoduchá tajemství velmi dlouhého a naplněného života. V Japonsku je dlouhověkost filozofií, projevem harmonie duše, těla a přírody a způsobem života. Pojďme se podívat na sedm bodů, které jsou odpovědí na dlouhověkost dětí Nipponu.
Strava jako každodenní lék
Japonci věří, že základ zdraví začíná na talíři, proto je jejich strava bohatá na mořské řasy, zeleninu, ryby a fermentované potraviny. Červená masa a mléčné výrobky jedí jen minimálně. Při jídle nejde jen o sytost, ale také o rovnováhu barev, chutí a výživy. Mezi nejčastější a nejzdravější jídla patří miso polévka (jako fermentovaná šťáva působí díky probiotikům skvěle na střevní rovnováhu), natto (fermentovaná sója, která nemusí na první pohled vypadat velmi vábně), tofu a ryby, rýže (jedná se o základ, avšak podává se jen v malém množství) a jako nápoj se pije buď voda nebo zelený čaj (sencha či matcha). Jedná se o silný antioxidant. Jídlo není pro Japonce jen o sycení, ale o rovnováze chutí, barev a výživy.
Pohyb je vnímán jako přirozená součást života
Po vyvážené stravě nastupuje pohyb. Na rozdíl od západní kultury, ve které převážně sedíme nebo chodíme do fitness center, Japonci zahrnují snadný pohyb jako je kráčení do běžného dne. Například jen takové Tokio je plné schodů a husté veřejné dopravy, proto ani auto není často zapotřebí. Mnozí Japonci docházejí do práce pěšky, výjimkou není ani dojíždění na kole. V případě úklidu uklízejí svůj dům nebo byt ve starém japonském způsobu, čili v podřepu a mnozí v každém věku cvičí tzv. radio-taiso: každodenní ranní strečinkové cvičení, které provádějí doma, ve škole či v parku. Příchodem stáří pohyb nekončí a i senioři zůstávají aktivní – na zahrádce, na procházkách do přírody či tancem v komunitních centrech. Pohyb není jen o výkonu, ale hlavně radostí a přirozenou součástí jejich života.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Skandinávie a Japonsko jsou od sebe daleko, přesto mají hodně společného, například styl interiéru
Ikigai: osobní důvod, proč žít
V Japonsku se často mluví o ikigai – hlubokém osobním důvodu, proč každé ráno vstát. Může to být cokoli: rodina, práce, koníčky, péče o zvířátka, setkání s přáteli. Ikigai přináší duševní rovnováhu, smysl života a motivaci, což podle řady odborníků stojí za snížením stresu a podporuje zdraví srdce. Mnoho seniorů příchodem do důchodu s prací nekončí, když se podílejí na chodu společnosti ve svých komunitách i nadále. Už to není povinnost, ale potěšení, když se cítí potřební s cílem být přínosem a mohou nastupujícím generacím část sebe předat. Tento pocit zůstat stále potřebný a touha spojit se se společenstvím má silný léčivý účinek na psychiku člověka.
Minimalismus v oblasti bydlení a estetika klidu
Domácnosti v Japonsku jsou velmi často jednoduché a minimalistické. Zaměřují se na funkčnost, čistotu a krásu v jednoduchosti. Bez nepořádku a s výhledem do přírody vytváří domácnost příjemnou klidnou atmosféru, kde není místo pro stres. V tomto směru také pomáhá filozofie wabi-sabi, estetika v nedokonalosti, která připomíná pomíjivost a krásu v jednoduchých věcech. V takovém jednoduchém a klidném prostředí se mysl přirozeně zpomaluje a tělo se uvolňuje.
Horké lázeňské prameny a s nimi spojené rituály
Pravidelnou součástí života Japonců je odpočinek a návštěva lázní – onsen. Jedná se o přirozený horký pramen, který si někteří dopřejí i doma v podobě hlubokých van ofura. Nejde jen o očistu, ale také o relax a meditaci. Během relaxačního procesu se svaly uvolní, podpoří se krevní oběh a uklidní se mysl. Tyto koupele se pojí s klidem, tichem, pomalým tempem a vůní dřeva. Pobyt v onsenech znamená rituál návratu k přírodě, k tělu a k přítomnému okamžiku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na kole po Japonsku: 70 km dlouhá cyklo projížďka po kouzelných ostrovech, kde necháte kousek své duše
Začlenění seniorů do společnosti a mezigenerační spojení
V Japonsku, na rozdíl od mnoha západních zemí, jsou starší lidé vnímáni jako nositelé moudrosti a úcty. Senioři žijí v komunitních centrech nebo společně se svými rodinami, kde mají své aktivní místo a pravidelně se zapojují do společenského dění. I proto v současnosti v Japonsku žije více než 80 tisíc lidí, kteří mají nad 100 let, což je důkazem toho, že harmonie mysli, ducha a těla může vést k výjimečně dlouhému a kvalitnímu životu. V Japonsku samota není součástí stárnutí, což přispívá k nižšímu výskytu deprese a úzkosti mezi seniory.
Láska a vztah k přírodě a meditace v pohybu
V Japonsku existuje úzký vztah k přírodě. Japonci velmi rádi praktikují shinrin-yoku, tzn. „lesní koupel“, což je pomalé procházení se v lese, nenáročná turistika, během které vnímají různé vůně, zvuky a pohyby stromů. Taková aktivita snižuje hladinu kortizolu (hormon stresu) v těle, čímž se obnovuje vnitřní rovnováha. Důležitou součástí meditace v pohybu je zen zahrada, tvoření origami, oddechové psaní (kaligrafie) či čajové obřady, které v sobě nesou soustředění, klid a pohyb. V Japonsku se učí nebát stárnutí. Děti se učí žít v souladu se sebou, svým tělem a okolím. A právě tato rovnováha jim dává skvělý základ, jako dospělým najít cestu k dlouhému, radostnému a zdravému životu.
Zdroj: observatoireprevention, trafalgar, nih, stanford, bluezones, medium, indiatimes
