To, že věda postupuje nezastavitelným tempem dopředu, je více než jisté. Týká se to i medicíny. Japonští vědci se mohou pyšnit umělou krví, kterou vyvinuli. Ta by měla být použitelná pro každého, protože nemá krevní skupinu. Tento objev může dopomoci v oblasti pohotovostní péči a ve chvílích, kdy je množství potřebné krevní skupiny nedostatečné.
O jakou krev vlastně jde?
Za vývojem syntetické krve stojí tým vedený profesorem Hiromi Sakai na lékařské univerzitě Nara v Japonsku. Podle zpráv od univerzity Nara Medical a Mededgemea je tato krev vyráběna v laboratoři a způsob výroby krve spočívá v extrakci hemoglobinu (ten přenáší kyslík) z expirované dárcovské krve, která by byla při jiných podmínkách zlikvidována. Hemoglobin následně uzavřou do ochranného obalu (jedná se o tzv. umělou lipidovou membránu), která zabraňuje poškození a zároveň izoluje buňku od vnějšího prostředí a virů, což má za následek stabilitu, ale největší výhodou je to, že nové krvinky nemají žádnou krevní skupinu a jsou dobře srážlivé.
Krev lze skladovat i při pokojové teplotě
Jak píše Japantimes, další výhodou této krve je to, že ji může nemocnice nebo jiné lékařské zařízení skladovat při pokojové teplotě témeř dva roky, aniž by nastalo její poškození, narozdíl od té naší, kterou je třeba skladovat v chladu. Umělá krev má více fialovou než červenou barvu, jelikož je vyrobena tak, aby neoxidovala až do momentu, kdy je třeba ji použít.
V březnu letošního roku univerzita Nara Medical uvedla, že již probíhají klinické studie. Jejich cílem je otestovat bezpečnost a účinnost využívání umělé krve s plánem ji reálně začít využívat již v roce 2030. Tento plán je opravdu obrovský a ambiciózní. Pokud se to vědcům podaří tak jak plánují, Japonsko se stane první zemí, která nasadí využívání umělé krve při lékařské péči.
Dopomoc k záchraně životů
Umělá krev by mohla být obrovským pomocníkem například při autonehodách, přírodních katastrofách nebo jiných závažných incidentech, kdy je přístup k vysokému množství krve mnohdy kritický, ale vysoce potřebný. Totéž se týká i odlehlých oblastí, například těch, které se nacházejí v horkém podnebném pásmu, kde je přeprava a skladování krve obzvláště obtížná. Šlo by také o potenciální řešení při kritickém nedostatku jisté krevní skupiny nebo celkovém výpadku krevních zásob při pohotovostní nebo chronické léčbě po celém světě.
Zdroj: thebrewnews, japantimes, businesstoday, mededgemea, goodnewsnetwork, naramed
