Papež František odešel v tichosti, ale zanechal za sebou nesmazatelnou stopu, a to i v zemích, ve kterých křesťanství není příliš dominantní. V Asii si lidé pamatují jeho pokoru, důraz na mír, snahu o dialog a pomoc chudým. Několik států již ohlásilo vzpomínkové obřady nebo mše.
Vatikán a celý svět, nejen ten křesťanský, se ponořil do smutku. V pondělí ráno 21. dubna 2025 zemřel ve věku 88 let papež František. Stalo se tak symbolicky na Velikonoční pondělí, den znovuzrození a naděje. Jak informoval server Vatican News, Tiskový úřad Svatého Stolce vydal v pondělí večer prohlášení, že příčinou smrti papeže byla mozková mrtvice a následné selhání srdce. Zemřel pokojně ve svém sídle Casa Santa Marta. V předchozích měsících se potýkal s několika zdravotními komplikacemi, včetně oboustranného zápalu plic, kvůli kterému byl letos v únoru hospitalizován.
Kardinál Kevin Farrell, jak informoval výše zmíněný web, označil ve svém prohlášení papežovu smrt za „ztrátu duchovního otce, který zůstal věrný slabým až do konce.” Bazilika svatého Petra ve Vatikánu je v současné době otevřena, aby věřící mohli papežovi naposledy vzdát poctu. Poslední rozloučení a pohřeb se uskuteční v sobotu 26. dubna, přičemž přímý přenos budou vysílat mnohé televize. Česká televize vysílaní spouští podle programu od 10 hodin.
Zpráva o odchodu papeže Františka okamžitě obletěla svět. Slova soucitu a vděčnosti přicházela nejen z Evropy, ale také z Asie, kde měl papež silný morální hlas. Představitelé vzpomínající na jeho životní příběh mají jedno společné. Vnímají papeže jako muže, který i z Vatikánu dokázal mluvit jazykem porozumění, laskavosti a míru.
Asie jako místo dialogu, míru a naděje
Papež František nikdy neskrýval svůj osobitý vztah k Asii, kontinentu, který vnímal jako místo duchovní hloubky, kulturní rozmanitosti a nenahraditelného mezináboženského dialogu. Již během své apoštolské cesty do Mongolska v roce 2023 označil asijský kontinent za „naději pro současný svět“ neboli místo, kde se setkává pluralita tradic bez nutnosti vnucovat či slučovat rozdíly. V Ulánbátaru tehdy seděl po boku zástupců buddhismu, šintoismu, islámu a šamanismu a jeho slova o „tvůrčí interakci různých skutečností“ hluboce rezonovala i nadále.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velikonoční svátky v Jižní Koreji: Země má mnoho věřících, Velikonoce nově slaví pochodem po městě
K lidem nepromlouval jen jako hlava katolické církve. Mluvil především jako člověk, který věří, že náboženství mohou být součástí mírového řešení, nikoli jeho překážkou. Během kongresu v Kazachstánu, jak uvádí Vatican News, znovu apeloval na světové lídry: „Není demokracie bez respektu k rozmanitosti.” Pravidelně připomínal potřebu dialogu mezi zeměmi, které jsou vůči Vatikánu rezervované, čímž myslel například Čínu, Severní Koreu a Vietnam. Tyto státy také vyzýval k porozumění namísto napětí.
Důležitou součástí papežova odkazu byla také solidarita s chudými. Ve svých projevech často zdůrazňoval, že hluboká víra bez péče o ty nejzranitelnější je prázdná. Jen několik měsíců před svou smrtí veřejně vyzval k odpuštění dluhů nejchudším zemím, včetně těch asijských, jako ke konkrétnímu projevu míru a křesťanské lásky. Právě díky tomuto soucitu a schopnosti promlouvat k celému světu jazykem lidskosti zůstává papežův hlas v Asii silný i po jeho odchodu.
Tichá modlitba i národní smutek
Zpráva o smrti papeže Františka vyvolala v Asii hluboké emoce. Ve filipínské Manile, kde je katolická víra součástí každodenní identity, zaplnily katedrálu tisíce věřících. Před papežovým portrétem, obklopeným svíčkami a květinami, zazněly chvalozpěvy, modlitby a slzy. Mnozí ho, jak uvádí agentura Reuters, láskyplně oslovovali Lolo Kiko, což v překladu znamená dědeček Kiko. Prezident Marcos také vyhlásil den národního smutku.
V Indii byly vlajky na tři dny staženy na půl žerdi. Papežova výzva k jednotě a solidaritě zazněla v zemi s bohatou náboženskou mozaikou. Podobné poselství přišlo i z Vietnamu, kde se pohřební mše konaly v kostelech navzdory omezeným vztahům s Vatikánem.
Jižní Korea připravuje delegaci na pohřeb, tamní političtí a náboženští představitelé ocenili zejména papežovo úsilí o mír. Jak informoval web The Korea Times prostřednictvím svých sociálních sítí, v katedrále Myeongdong v Soulu se také ve čtvrtek konala slavnostní mše věnovaná památce zesnulého papeže Františka. Shromáždění věřící si připomněli jeho odkaz a modlili se za jeho věčný mír. Arcibiskup soulské arcidiecéze Peter Chung Soon-taick během obřadu řekl, že zpráva o papežově náhlém úmrtí přinesla hluboký smutek. Atmosféra v katedrále se nesla ve znamení tiché vděčnosti a úcty. Vzpomínalo se na muže, který dokázal oslovit populaci i mimo církevní kruhy.
V Japonsku vzpomínali na papeže Františka ti, kteří se s ním setkali během jeho historické výzvy k jadernému odzbrojení. Papež zde nezůstal jen v knihách, naopak se stal součástí kolektivní paměti.
Odkaz, který nezůstane jen ve Vatikánu
Papež František byl hlavou katolické církve, ale jeho odkaz často přesahoval zdi Vatikánu a křesťanství. Byl hlasem těch, kterým se často nenaslouchá, a sice chudých, nemocných, uprchlíků, ale také menšin nebo nábožensky odlišných skupin. I když ne všichni sdíleli papežovo přesvědčení, mnozí oceňovali jeho odvahu mluvit o spravedlnosti, rovnosti a odpovědnosti vůči planetě. Papežovy výzvy k dialogu, nikoli k rozdělení, byly v době polarizace vzácné. Právě proto si dnes papeže Františka připomínají nejen katolíci, ale také buddhisté, hinduisté a mnozí další lidé po celém světě.
Papežovou smrtí končí jedna etapa, avšak otázky, které kladl, zůstávají živé. Kromě toho se však nad jeho odchodem vznáší dosud nezodpovězený dotaz, kdo nyní po jeho odchodu povede katolickou církev. Bude schopen jít v úspěšných stopách papeže Františka, nebo zcela změní směr svého zaměření?
Zdroje: Vatican News, AsiaNews EN, Korea Herald, Reuters, The Korea Times
