Kniha Co chybí v okolí, nenacházíš uvnitř, která vznikla ve spolupráci Českých center a literárního kritika Kryštofa Edera, představuje současné české autory v překladu do čínštiny. O jejím vzniku, tématech spojujících obě země i výzvách propagace české literatury v zahraničí hovoří Markéta Záhumenská, ředitelka Českého centra Tchaj-pej.
Můžete nám prosím představit knihu Co chybí v okolí, nenacházíš uvnitř? Prozradíte, co předcházelo výběru těchto děl?
Kniha Co chybí v okolí, nenacházíš uvnitř vznikala během minulého roku na půdě Českých center, a to ve spolupráci s literárním vědcem a kritikem Kryštofem Ederem. Pro Tchaj-wan jsme v literární oblasti chtěli vytvořit něco speciálního. Šlo nám především o to ukázat, že nejsme jen Kundera a Kafka, jak si mnoho tchajwanských čtenářů ještě stále myslí. Mou filosofií je nestavět naši národní prezentaci pouze na známých velikánech české historie. Mým přáním je, aby i v současnosti žijící a tvořící spisovatelé dostali větší příležitost se ve světě „blýsknout“, měli možnost přijet k nám na Tchaj-wan osobně a odprezentovat zde svá díla. A to se nám myslím, také díky knize, povedlo. Po konzultaci se sinoložkou a odbornicí na tchajwanskou literaturu Táňou Dluhošovou jsme společně kolegyněmi z programového oddělení, a především s Adrianou Krásovou, která má v Českých centrech na starosti literaturu, identifikovaly několik témat společných českému i tchajwanskému čtenářstvu. Do knihy byly ještě přidány autorské ilustrace finalistů prestižní české soutěže Czech Grand design, kteří na jednotlivá témata reagovali zase trošičku jiným způsobem. Kryštof Eder pak vybral 11 spisovatelů a ukázky z jejich děl, které tchajwanští bohemisté pod vedením profesorky Melissy Lin přeložili do čínštiny. Dva ze spisovatelů, Marek Torčík a Magdaléna Platzová, se na Tchaj-wanu u příležitosti uvedení knihy na knižním veletrhu Taipei International Book Fair představili osobně. Za největší úspěch považuji zájem tchajwanského čtenářstva nejen o naši knihu, ale především také o diskusní panely s pozvanými spisovateli. Někteří si po skončení diskuse za našimi hosty dokonce přišli pro podpis a fotku.
Jaká jsou hlavní témata a trendy v současné české literatuře, které kniha reflektuje?
Naším cílem nebylo ani tak představit současné české trendy, jako spíš najít témata, která mají potenciál být společná jak pro nás Čechy, tak pro Tchaj-wance, a nějakým způsobem tak zlepšit porozumění mezi námi. Literatura má v tomto směru obrovský potenciál. Když si v knize přečtete, že i lidé na druhé straně planety prožívají velmi podobné radosti či problémy, dokážete se s nimi lépe identifikovat. Zdánlivě velké jazykové a kulturní bariéry se tak budou dát mnohem snáz překlenout. A především o to nám v kulturní diplomacii jde.
Existují paralely mezi českou a tchajwanskou společností? Proč si myslíte, že právě tato díla mohou oslovit tchajwanské čtenáře?
Určitě existují. Jednak v historické rovině, kdy se oba národy musely ve dvacátém století potýkat s autoritářským režimem a v devadesátých letech pak s následným procesem demokratizace. A jednak především v rovině lidské. Ačkoliv se na první pohled můžeme zdát odlišní, ve výsledku řešíme všichni ty stejné problémy – rodinu, vztahy, práci a tak dále. Co se týká konkrétních témat, které nám přišla univerzální pro českou i tchajwanskou zkušenost, zařadili jsme například LGBTQ+, Střídání generací, Enviromentalismus a mystika, Žena ve světě mužů, Nejistota v současném světě a další.
Jak byste popsala roli Českého centra v Tchaj-peji a jeho přínos pro kulturní výměnu mezi Českem a Tchaj-wanem?
Zahájení činnosti Českého centra Tchaj-pej výrazně posílilo propagaci české kultury a šíření dobrého jména Česka na Tchaj-wanu. Není to ale tak, že by se tu předtím nikdo české kultuře nevěnoval, nebo že by Tchajwanci českou kulturu neznali. Česká ekonomická a kulturní kancelář (ČEKK), náš místní zastupitelský úřad, jehož jsme tu součástí, zde v minulosti v kulturním odvětví odvedla velký kus práce, na kterou nyní České centrum Tchaj-pej navazuje. Na mnoha akcích pak také s ČEKK spolupracujeme a naše činnost je tak úzce propojená. Do kulturní propagace Česka na Tchaj-wanu však přinášíme vlastní koncepce a nová témata, která máme díky vlastním kapacitám možnost představovat místnímu publiku.
Jaké jsou podle vás největší výzvy při propagaci české literatury v zahraničí?
Na základě svých zkušeností, které se vážou především k Tchaj-wanu, mohu hodnotit pouze situaci zde. Myslím, že největším úskalím je vysoká obtížnost studia českého jazyka a jeho poměrně malá využitelnost v praxi. Mnoho místních bohemistů si pak vybere nějaký perspektivnější jazyk, což se následně odráží v nedostatku překladatelů, kteří by si zvládli poradit se složitými beletristickými texty. Na knize Co chybí v okolí, nenacházíš uvnitř pracovali ti nejlepší tchajwanští bohemisté. Nicméně jejich kapacity jsou omezené, což se odráží v množství vydaných překladů české literatury.
Setkáváte se při své práci s konkrétním zájmem tchajwanského publika o určité české autory nebo žánry?
Tchajwanci mají v oblibě Kafku. K výročí sto let od úmrtí Franze Kafky jsme loni na podzim společně s Göethe Institutem a ČEKK realizovali velmi úspěšnou akci Kafka in Taiwan. Během TIBE jsme proto v „kafkovském“ tématu dále pokračovali. Avšak tentokrát jsme ho uchopili z trochu jiného konce. Pozvali jsme spisovatelku Magdalénu Platzovou, která napsala velmi úspěšnou knihu Život po Kafkovi, jež pojednává o životě Kafkovy snoubenky Felice Bauer. Felice Bauer strávila svůj život v Kafkově stínu, což koresponduje s jedním z témat naší knihy, kterým jsou Ženy ve světě mužů.
Jaké další aktivity plánuje České centrum na Tchaj-wanu na podporu české kultury?
V následujících měsících máme v plánu navázat na TIBE a pokračovat v našich literárních aktivitách. Momentálně se knihu snažíme distribuovat k místním nakladatelům a doufáme, že některé z ukázek se v blízké době objeví na pultech tchajwanských knihkupectví, a to ve formě ucelených překladů. Dále také knihu odesíláme do knihoven a postupně s nimi navazujeme spolupráci. Konkrétním výsledkem je například výstava českého komiksu Tady a teď, která bude na konci dubna otevřena v National Library of Public Information v Taichungu. Dále také ve spolupráci s místním Muzeem designu vystavíme výběr nejkrásnějších českých knih za rok 2023. Ve spolupráci s muzeem designu v srpnu uvedeme výstavu Identita – Příběh českého grafického designu a na podzim se chystáme v největším tchajpejském parku otevřít Lavičku Václava Havla. Na podzim nás také čekají České dny v Tainanu a retrospektiva filmů Karla Zemana. Toto byl však pouze výčet těch nejvýznamnějších akcí, mezi nimiž probíhají i ty menší, neméně významné.
Máte osobně nějakého oblíbeného českého autora nebo knihu, kterou byste doporučila zahraničním čtenářům?
Určitě, výborných českých knih bych mohla jmenovat spoustu! Určitě to budou všechny knihy z našeho výboru moderní české literatury pro Tchaj-wan Co chybí v okolí, nenacházíš uvnitř, zejména pak Rozložíš paměť od Marka Torčíka či Lapači prachu od Lucie Faulerové. Z těch, co byly vydány v nedávné době, by to pak určitě bylo Narušení děje Emy Kausc a Flora Jonáše Zbořila.
Zdroj: Mgr. Markéta Záhumenská, autorský text
