Večer, kuchyňský stůl a otevřený sešit z matematiky. Rodič je poblíž a přesto jakoby chybí. Místností se nese klidný hlas, který neopravuje s podrážděním ani nevzdychá nad chybami. Nepatří však nikomu z rodiny.
Až donedávna patřily domácí úkoly k nejintimnějším okamžikům rodinného života. Přinášely napětí i pocit odpovědnosti a učily trpělivosti na obou stranách. Dnes se však v některých částech Asie tento každodenní rituál mění v technologicky řízený proces, který má být efektivnější, klidnější a bezkonfliktní.
Za zavřenými dveřmi dětských pokojů dochází k tiché změně. Rodiče se snaží vyrovnat s pracovním tempem, ekonomickým tlakem i vysokými nároky školského systému. Technologie jim nabízí řešení, které slibuje úsporu času a méně hádek. Otázkou však zůstává, co dalšího se tím mění.
Když úkoly hlídá umělá inteligence
V Číně se do centra pozornosti dostala hlasová AI asistentka Dola. Podle ABC ji rodiče popisují jako „virtuální chůvu“, která dohlíží na děti při domácích úkolech. Nejedná se o jednoduchého chatbota. Systém sleduje dítě v reálném čase prostřednictvím kamery mobilního telefonu a vyhodnocuje jeho držení těla, tempo práce i správnost odpovědí.
Projekt podporuje technologická společnost ByteDance, známá především jako vlastník platformy TikTok. Podle údajů analytické společnosti QuestMobile má Dola v Číně přibližně 171 milionů uživatelů měsíčně.
Mechanismus je jednoduchý. Rodič umístí telefon před dítě a zapne kameru. Pokud se dítě nakloní dozadu, zazní výstražný signál. Pokud se příliš dlouho nehýbe, hlas ho vyzve, aby pokračovalo. Systém kontroluje odpovědi, vysvětluje chyby a v případě potřeby generuje nové otázky na základě materiálů, které rodič nahraje do aplikace. Hlas zůstává klidný, bez emocí a bez zvýšeného tónu.
Proč si získala rodiny?
Čínské rodiny žijí pod značným tlakem, aby jejich děti dosahovaly dobrých školních výsledků. Konkurenční prostředí, vysoká pracovní zátěž rodičů a ekonomický útlum se spojují a pro mnoho lidí jsou soukromí učitelé finančně nedostupní. Digitální dohled se proto jeví jako dostupnější alternativa.
Televizní novinářka Lu Qijun z provincie Guangdong řekla deníku Island Times, že díky aplikaci Dole může večer číst nebo odpovídat na zprávy, zatímco její syn se učí. Dodala však, že aplikaci používá pouze tehdy, když je zaneprázdněná, aby si její dítě nevytvořilo emocionální vazbu k technologii namísto přítomnosti rodičů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: To, co bylo po tisíce let nemožné, se stalo skutečností: Japonsko našlo způsob, jak „oživit“ zesnulé
Wu Yuting, matka z provincie Henan, řekla stejnému portálu: „Myslí si, že moc mluvím, ale AI je klidná.“ Podle ní děti reagují disciplinovaněji na neutrální hlas systému než na rodičovská napomínání.
Právě absence emocí – výčitek, netrpělivosti nebo zvýšeného hlasu – je důvodem, proč děti mají asistenta rády. Rodiče hlásí méně konfliktů a plynulejší večerní rutinu.
Kdo je tedy ohrožen?
Otázkou však není jen to, komu Dola pomáhá. Důležitější je, komu může ublížit.
Podle odborníků může být problémem absence přirozeného konfliktu mezi rodičem a dítětem. Dr. Qi Jing z RMIT University poukazuje na to, že napětí, neshody a vyjednávání jsou nezbytnou součástí vývoje mozku a sociálních dovedností. Pokud dítě komunikuje především s trpělivým algoritmem, může ztratit zkušenost s řešením konfliktů.
Podobně profesorka Jeannie Paterson z University of Melbourne varuje před problémy s ochranou soukromí a nadměrnou závislostí na technologii. Kamera monitorující dítě v reálném čase vyvolává otázku bezpečnosti dat, ale také hlubší otázku: zda se AI stává náhradou za přítomnost rodičů.
Elaine Zhou, matka ze Šanghaje, poukázala v Island Times na to, že ačkoli je tato technologie účinná, může zničit schopnost samostatného myšlení. Pokud systém okamžitě upozorní dítě na chybu a nabídne řešení, dítě nemusí procházet procesem hledání odpovědi samo.
Riziko nemusí spočívat v samotné technologii, ale v míře jejího využití. Nejzranitelnější mohou být děti, u nichž jsou pravidelné rozhovory s rodiči nahrazeny digitálním dohledem.
Širší asijský kontext
Čína není jedinou zemí, kde se rozvíjí koncept „AI chůvy“. V Indii podle průzkumů citovaných portálem Economic Times až 81 procent rodičů deklaruje ochotu používat AI pro školní práci svých dětí a přibližně 76 procent také pro péči o děti do dvou let věku. Očekává se, že trh s AI řešeními v oblasti péče o děti dosáhne do roku 2034 hodnoty 35 miliard dolarů.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Není to sci-fi: V thajských ulicích pomáha policii s pořádkem AI robotický kolega
V Japonsku a Jižní Koreji se objevují hlasoví asistenti pro děti ve věku od tří do sedmi let, kteří kombinují vzdělávání se zábavou. Produkty jako Askie a Miko přidávají příběhy, výtvarné aktivity a jednoduché interaktivní hry. Jednou z nejžádanějších funkcí však zůstává dohled nad domácími úkoly.
Čína je v současné době nejviditelnějším příkladem toho, jak se umělá inteligence postupně integruje do každodenní rodinné dynamiky. V zemi, kde se hledají způsoby, jak zmírnit tlak na rodiče a podpořit porodnost, se technologie stává součástí širší společenské debaty.
Pomocník nebo tichý náhradník?
Technologie může být praktickým nástrojem. Může rodičům pomoci zvládat náročný den a poskytovat dětem systematickou zpětnou vazbu. Zároveň však mění způsob, jakým rodiny komunikují.
Pokud se umělá inteligence stane doplňkem, může snížit stres a napětí. Pokud však začne nahrazovat společný čas, dialog a přirozené konflikty, důsledky nemusí být okamžité, ale mohou být dlouhodobé.
Zdroje: The News, ABC, Island Times, Economic Times
