Vánoční svátky bývají především o těch, kteří jsou našim srdcím nejblíž. O hledání teplého místa v jinak mrazivém období. Zahajující snímek 17. ročníku festivalu Filmasia může být pro takové období ideální. Ahoj, tapíre! je totiž bytostně citlivým vyprávěním o síle rodiny, představivosti a důležitosti mytologických příběhů.
Malý Ah Keat čeká, až se jeho otec vrátí z rybolovu, ale to se nestane. Loď dorazí bez něj a dospělí mu odmítají vysvětlit, co se vlastně stalo. V chladném rybářském městečku tak zůstává chlapec sám. Tedy alespoň do chvíle, než si vzpomene na mýtické stvoření, o němž mu tatínek vyprávěl – má tělo vepře, chobot slona, uši koně a nohy nosorožce. Může mu magický tapír, který podle legend pojídá noční můry, pomoci?
Ahoj, tapíre! pracuje s, pro taiwanskou kinematografii, revoluční kombinací hraného filmu s animovaným. V hlavních rolích se tak objevují digitální tapír a vycházející dětská hvězda Bai Run-yin. Chlapec se po řadě menších rolí začíná stále více objevovat v těch hlavních. „Run-yin je jedním z nejtalentovanějších herců, jaké jsem kdy poznal. Je tak přirozený, že působí jako kluk od vedle,“ říká o něm režisér Ahoj, tapíre! Kethsvin Chee, „I přes svůj věk rozuměl všemu, o čem dospělí mluvili. Ať už jsme si jen tak povídali nebo rozebírali scénu, tiše nám naslouchal a před kamerou pak ukázal, že všemu přesně porozuměl. To bylo obdivuhodné!“
Foto: Man Man Er Co. Ltd 
Foto: Man Man Er Co. Ltd
Bai Run-yin se minulý rok objevil například v úspěšném dramatu Dear Tenant (2020) a dokazuje, že taiwanský film má opravdovou vycházející hvězdu. „Myslím, že si jsou s Ah Keatem dost podobní. Ani jeho postava nerozuměla všemu, o čem dospělí mluví, ale prostě je pozoroval a naslouchal,“ pokračuje Chee, „Run-yin má také obrovskou představivost. Ve spoustě scén musel hrát takříkajíc se vzduchem, jako kdyby s tapírem doopravdy mluvil. Opravdu si jej v duchu vytvořil, a to bylo úžasné.“
Digitální tapír totiž představuje zásadní část citlivého příběhu. Jak popisuje režisér, nešlo jen o technickou výzvu, ale především kreativní. „Když jsem psal scénář, musel jsem se vlastně přesvědčit, že legenda o tapírovi je skutečná,“ popisuje zrod snímku. Mýtus o zvířeti, které pojídá noční můry, je v taiwanském folklóru populární. „Musel jsem to přenést i na štáb, všichni tomu museli věřit, aby to přirozeně vzniklo,“ vzpomíná Chee. I technicky šlo o velkou výzvu, protože hraný film s animovaným na Taiwanu ještě nikdo nespojil: „Vlastně jsme film tvořili naopak. Před samotným natáčením jsem spolu s oddělením postprodukce dělal důkladné rešerše. Museli jsme nejprve vytvořit tapíra, abychom měli jasnou představu, jak bude vypadat, jak se bude pohybovat a interagovat s dětmi. To vše mělo přednost před natáčením. Musel jsem tapíra prostě vidět jako skutečného herce!“
Snímek ale nepropojuje jen dětský svět s dospělým a digitální technologii s herectvím, spojuje i konvence dětského příběhu s vážnými tématy. Ah Keat je totiž postaven před ztrátu otce, událost tak významnou, že kompletně obrátí jeho život naruby. Režisér sám přemýšlel, jak ukázat rozdíl mezi dětmi a dospělými ve vnímání ztráty někoho blízkého: „Ve filmu jsou dvě linky, o dětech a dospělých.“ Pro Kethsvina Chee je to příběh také osobní: „Možná je to něco, co jsem sám prožíval, když jsem přišel o otce. Myslím, že řešíme spíše problémy s tím spojené než naše vlastní emoce. Třeba bychom smrti lépe porozuměli z perspektivy dítěte.“
17. ročník asijského filmového festivalu Filmasia odstartuje snímek Ahoj, tapíre! ve čtvrtek, 2.12. v 19:00 v pražském kině Lucerna. Festival pokračuje v kinech Lucerna a Ponrepo až do 7.12. A proč na zahájení dorazit? „Věříte tomu, že existuje zvíře s tělem vepře, chobotem slona, ušima koně a nohami nosorožce? Pokud ne, musíte vidět Ahoj, tapíre! v kině. Třeba sní vaše noční můry!“
Autor: Dan Krátký, dramaturg festivalu Filmasia
