Věděli jste, že v Číně mají svůj vlastní den zamilovaných? Ano, čtete dobře. Jedná se o Qixi festival, který se slaví také v jiných státech, v nichž má čínská komunita silný vliv. Patří mezi ně například Malajsie a Singapur. Zatímco v Evropě jej slavíme 14. února, tento čínský Valentýn se slaví přesně v sedmý den sedmého měsíce čínského lunárního kalendáře. Tento rok to vychází na 29. srpna.
Stejně jako jsou oslavy svatého Valentýna v Evropě hluboce zakořeněny v historii a tradicích, tak i Qixi festival, který se datuje až 2000 let zpět, je hluboce zakořeněn v čínské mytologii a historii. Jak už to tak bývá, ani Qixi festival nebyl prvotně o vyjádření lásky jeden druhému, ale naopak sloužil ženám, které se v tento den oblékly do svých nejlepších hanfu – tradičních čínských šatů, aby ukázaly své dovednosti a zručnost.
Součástí tohoto svátku, tehdy známého jako svátek vynalézavosti, bylo prosit bohyni Zhinyu o moudrost a splnění snů. Ženy chtěly, aby se na ně bohyně usmála a sny jim splnila, tak jí přinášely obětiny v podobě vína, ovoce, datlí nebo různých ořechů. Zatímco novomanželky prosily zejména o početí dítěte, ty svobodné si chtěly najít toho nejlepšího manžela. Součástí svátku bývaly pak také hry, četba poezie a pozorování hvězd. Jaké hry se hrály? Například navlékání nitě do jehly. Pokud se to některé z žen povedlo sedmkrát po sobě, tak byla vyhlášena za tu nejzručnější. Během festivalu bylo také zvykem zdobit dobytek polními květinami, které symbolizují úctu vůči těmto zvířatům.
ČTĚTE TAKÉ: Cítíte se sami? Pronajměte si přítele, který s vámi stráví hezké chvíle. V Asii už tyto služby existují
Co stojí za tímto svátkem? Jeden zajímavý příběh. Stejně, jako když si 14. února připomínáme příběh s tragickým koncem, v němž byl kněz ze 3. století popraven za oddávání zamilovaných, tak i Qixi má za sebou příběh věčného odloučení s výjimkou jednoho dne, kdy se milenci mohou setkat. A tak se pojďme seznámit s příběhem bohyně Zhinyu, známé také jako Tkadlena, a obyčejného smrtelníka jménem Niulang, pastevce krav.
Jednou, když bohyně sestoupila na zem, seznámila se s tímto pastýřem a zamilovali se do sebe. Bez požehnání nefritového císaře se Zhinyu rozhodla s pastýřem zůstat na zemi a provdat se za něj. Žili spolu šťastně a spokojeně. Dokonce se jim narodily dvě děti. Avšak manželství bohyně a smrtelníka považoval nefritový císař za naprosto nepřijatelné a odvedl Zhinyu proti její vůli zpět na nebesa. Nechtěl však milence od sebe úplně odloučit, tak vytvořil Mléčnou dráhu. Podle vyprávění byl totiž pláč bohyně slyšet po celém světě, tak se v sedmý den sedmého lunárního měsíce nad ní smilovalo tisíce strak, které vytvořily přes onu Mléčnou dráhu most. Tak bylo Zhinyu a Niulangovi umožněno se na tomto mostě setkat.
Zdroj: english.shanghai, scmp, timeout, thestar, qixifest
