Přenesme se společně do období Edo, ve kterém se Japonsko zmítá mezi tradicí a změnami. Právě tady nacházíme příběh o povinnosti, cti a spravedlnosti. To je ve zkratce manga, které se dnes společně podíváme na zoubek.
Jošicugu, Asaemon Jamada třetí je ve službách šóguna a vykonává pro něj důležitou práci. Testuje pro něj meče na lidských tělech. A to jak mrtvých, tak i živých. Taková práce se samozřejmě nedělá lehce. Hned jeho vstup do služby ho jistě poznamenal do konce jeho dní. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak ladně a zodpovědně nese těžké břemeno svého rodu.
Co mě na knize upoutalo jako první byla její tloušťka. Nikdy jsem neviděla mangu, co by čítala přes 700 stran. Je to však pro to, že tento výtisk je takzvaný omnibus. To znamená, že svazek zahrnuje několik dílů mangy svázaných dohromady. Dále bych vyzdvihla styl ilustrace. Je pojatý velmi realisticky, což když přihlédneme k tématu celého díla, je velmi vystihující. Každá kapitola je samotným příběhem, jsou to skoro až takové povídky. Teoreticky by šly číst i samy o sobě zvlášť. Většinou se v nich řeší případ nějakého kriminálníka, takže manga hraničí až s detektivním žánrem.
A abychom na něj nezapomněli, Jošicugu je opravdu úžasná postava. Je chladný, spravedlivý a jeho umění meče je pozoruhodné. Když je třeba, dokáže být i empatický. Má vlastní morální kodex a v jeho době byl takový nepochopený vyvrhel. Kvůli jeho povolání se ho většina populace bála.
Na co bych si dala pozor je téma mangy. Je velmi explicitní a nacházejí se v ní dost citlivá témata, takže ji nemůžu doporučit slabším povahám. Dále se v celém díle nachází tradiční a zastaralé japonské pojmy. Nemusíte se však bát, překladatelka mangy všechny tyto výrazy vysvětluje. Pokud vám tyto fakty nevadí, manga určitě stojí za přečtení. Jak po grafické, tak i příběhové stránce. Myslím si, že nebudete litovat.
Zdroj: Autorský text
